Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krmení

Do dvou měsíců by štěňátko mělo být krmeno 4 x denně. Štěně ve věku od 3 do cca 5 měsíců by mělo být krmeno 3x denně. Je to individuální, záleží jak na zvířeti, tak i na kvalitně krmiva. Některá štěňata nechtějí jíst vícekrát než třikrát denně, jiná jsou naopak věčně nenažraná. Od 5 – 6 měsíců stačí krmení 2 x denně, tento interval je dobré dodržet do 12 až 15 měsíců věku psíka, kdy už je ukončen jeho vývoj. Dospělého psa stačí krmit jedenkrát denně, nelépe odpoledne, navečer. Starého psa od věku asi 10 let je lepší opět krmit dvakrát denně v menších dávkách a zvolit odlehčené krmivo pro seniory. Někdo krmí i dospělého psa dvakrát denně, záleží na zvyklosti a rytmu rodiny, v níž pes žije (naše Isabellka papá dvakrát denně a nestěžuje si :).

Obrazek

Je rozhodně lepší dávat psovi krmení ve stanovený čas a nenechávat mu k dispozici misku po celý den. Tím si zvykne, že jídlo má připravené neustále a může se začít v jídle rýpat nebo si vybírat. Pokud pes do 20 minut svou porci nesní, odstraňte ji a dejte mu až další plánovanou dávku.

Nezapomeňte, že pes musí mít neustále k dispozici misku s čerstvou vodu. Vyměňujte ji alespoň 2 x denně.

Hned na začátku se musíte rozhodnout, zda budete chtít psa krmit granulemi (konzervy bych doporučila jen doplňkově, kvůli problémům se zuby) nebo mu budete chtít potravu sami připravovat. Toto rozhodnutí by mělo být pokud možno trvalé. Změny ve způsobu stravování se nepříjemně projevují na fungování trávicího systému psa, zatěžují zejména slinivku. V žádném případě nekrmte psa zbytky z kuchyně! Pes má jiné stravovací potřeby, lidské jídlo je pro něj nevhodné skladbou i úpravou (je příliš kořeněné a slané…). Trvalým krmením zbytky z vašich talířů docílíte jen toho, že váš psík bude mít poškozené vnitřní orgány (především játra a ledviny), ke stáru s ním budete mít hodně potíží a nedožije se vysokého věku.

 Doporučuji krmení granulemi, je rychlé, čisté, nenáročné na přípravu a zdaleka nejvýživnější. Mohu doporučit nejkvalitnější superprémiová krmiva jako jsou značky Royal Canin, Eukanuba, Hill's a Purina Proplan. V současné době jsou u nás k dostání i superprémiova krmiva pro dostihové chrty – Chudleys a Connolly's RED MILLS. Všechna superprémiová krmiva mají k dispozici nejrůznější řady: pro štěňata, pro malá plemena, pro staré psy a podobně v mnoha příchutích. Poraďte se s prodejci. Uvedená krmiva sice patří k těm nejdražším, ale jejich kvalita je vysoká, nejsou třeba vysoké dávky, psíci je žerou s chutí, dobře vyměšují (a málo), mají skvělou lesknoucí se srst.

Obrazek

Štěněti chvíli trvá, než si zvykne na nové prostředí i krmení, proto se může ze začátku v krmení rýpat a odbíhat od něj. V takovém případě je lepší, když u něj po dobu krmení sedíte a k misce ho stále vracíte. Případně můžete i krmit z ruky. Většinou štěně sní pár granulí, zjistí, že mu chutnají, a už se samo pustí do misky.

V době přezubování (4 – 6 měsíců) má štěně zvýšenou spotřebu vápníku. Kvalitní krmivo dostatečný přísun vápníku zajistí, přesto nic nezkazíme, když po tyto dva měsíce budeme štěněti přidávat kalcium s fosforem. Podávejte v menších dávkách, než je psáno v návodu, nejlépe obden. Rozhodně to však nepřehánějte, Váš pejsek by potom mohl mít problém s tvrdnutím ušních chrupavek (uši potom stojí, což je vada, která by mohla způsobit problémy při výstavní kariéře). Při výměně zubů se také stává, že štěňátko ztrácí svůj obvyklý apetit a trochu se jídle rýpá nebo nedojídá. Je to normální - při přezubování totiž psíka dásně občas bolí.

Při výměně srsti je také dobré přidávat do krmiva lososový olej a přípravky na srst s mořskými řasami.

Obrazek

 

Krmiva živočišného původu

  • Maso je pro psy nejpřirozenější a nejstravitelnější potravou. Maso zdravých zvířat lze zkrmovat syrové, vařením ztrácí část své výživné hodnoty. Maso z nuceného výseku je však nutné tepelně upravit z důvodu nebezpečí parazitárních onemocnění.
  • Vnitřnosti jsou sice pro psa vhodným krmivem, ale je nutné je podávat opatrně, protože obsahují více kolagenu, fosforu, a také těžkých kovů. Z vnitřností je vhodné například srdce, které má příznivé složení bílkovin, ale obsahuje také více tuku, dobré jsou i ledviny či mozek, hovězí předžaludky, vemena, žaludky a dělohy. Střeva a plíce se do krmiva dodávají hlavně pro zasycení, protože samy o sobě nemají velkou výživnou hodnotu. Slezina může způsobit psovi průjem, proto je nutné používat ji velmi uvážlivě. Výborným krmivem jsou játra, která obsahují mnoho kvalitních bílkovin, glykogenu a vitamínů. Do jídelníčku psa se však nedoporučuje zařazovat je pravidelně nebo příliš často, protože mohou obsahovat zůstatek léčiv, chemikálii nebo těžkých kovů.
  • Chrupavky obsahují mnoho potřebných minerálních látek, jsou zdrojem chondroprotextiv a zvyšují chutnost potravy, na druhé straně jsou poněkud těžko stravitelné.
  • Kosti jsou dobrým zdrojem minerálních látek, obzvláště pak vápníku a fosforu. Je vhodné je podávat psovi mimo krmení, kromě živin mu poskytnou také zábavu. Přednost je třeba dávat měkkým, větším kostem z mladých zvířat, kosti z králíků a drůbeže jsou příliš tvrdé a lámavé, a jejich úlomky jsou pro psa nebezpečné. Příliš velký příjem kostí však může psovi způsobit zácpu. Odpad z drůbeže, jako například hlavy nebo běháky, je nutné je předem tepelně upravit.
  • Vepřové maso a odpady lze podávat jen omezeně, obsahují totiž vysoký podíl tuku.
  • Mléko podáváme pouze psům, kteří ho dobře snáší. Některým psům chybí enzymy, potřebné k trávení mléka, a to může následně vyvolat průjem.
  • Vejce jsou také vydatnou potravou, měla by však být podávána tepelně upravená, i když zatím nebylo prokázáno, že v syrovém stavu by mohlo psovi způsobit zdravotní potíže. Bílek syrových vajec však obsahuje složku avidin, která znemožňuje psům využívat biotin, proto se nedoporučuje zkrmovat větší množství bílků. Po tepelné úpravě však účinek avidinu mizí. Vejce jsou zdrojem železa, bílkovin a vitamínů B, A a D. Někteří psi ochotně přijímají i skořápku vejce bez úpravy, která je dobrým zdrojem vápníku.
  • Kvasnice jsou velkým zdrojem vitamínů skupiny B.

 Krmiva rostlinného původu

  • Rostlinná krmiva slouží především jako zdroj vlákniny.
  • Ovesné vločky a obilný šrot je nutné před podáním spařit, aby byly lépe stravitelné. Tyto přísady příznivě ovlivňují konzistenci výkalů, a takto snižují rizika průjmů nebo zácpy.
  • Rýže a těstoviny se podávají vždy vařené, v syrovém stavu jsou pro psa nestravitelné. Není vhodné je však podávat obézním psům.
  • Brambory se před podáním musí zbavit všech nečistot, staré brambory je nutné oloupat. Všechny brambory se musí rozkrájet, aby si organismus psa, který není uzpůsobený k trávení rostlin, vzal co nejvíce živin a podávají se psovi uvařené.
  • Kroupy a luštěniny se před vařením musí nechat 8 až 10 hodin namočené ve studené vodě, aby nabobtnaly. Luštěniny obsahují značné množství rostlinných bílkovin, většina psů je však odmítá, protože jsou pro ně těžko stravitelné a mohou vyvolat trávicí poruchy a nadýmání.
  • Zelenina se přidává do chladnoucího krmiva v syrovém stavu, dobře očištěná a nastrouhaná nebo rozkrájená. Je důležitou sytící složkou a stravě dodává důležité vitamíny. V létě podáváme salát, mrkev, kopřivy, zelí, kedlubny, květák, červenou řepu, pampeliškové listy; v zimě mrkev, která má navíc dobré dietetické vlastnosti a je tedy zvláště dobrá pro psy s trávicími problémy, růžičkovou kapustu, celer, popřípadě sušenou zeleninovou směs.

Potraviny nevhodné pro psy

  • Kakao – veškerá krmiva, obsahující kakao jsou pro psy toxická, a ve větších dávkách můžou způsobit i smrt psa.
  • Kořeněné a solené potraviny podávané příliš často, můžou způsobit trávicí potíže psa, onemocnění jater a ledvin, záněty análních váčků nebo zhoršení kvality srsti.
  • Luštěniny, čerstvý chléb, kapusta, kedlubny a květák by měly být do krmné dávky zařazovány pouze po malých dávkách, protože působí nadýmavě.

Voda

Voda je základ života a je nezbytnou součástí organismu, což platí i pro psy. Nedostatek vody způsobuje dehydrataci, a to vede ke vzniku široké škály potíží. Fatální následky může mít již ztráta pouhé jedné desetiny vody, proto by měl pes mít neustále přístup k čisté, čerstvé vodě. Psi se napájejí pouze pitnou vodou. Na vodu musí pes mít samostatnou misku, nelze používat stejnou misku jako na krmení. Denní potřeba vody u dospělého psa je 35-50 ml/kg živé váhy psa.

Obrazek