Hrozba jménem tetanus
Tetanus je závažné infekční onemocnění zvířat i člověka s typickými nervovými příznaky. Téměř každý ví, že pokud dojde u člověka k rozsáhlejšímu poranění, je nutné navštívit lékaře a nechat se přeočkovat proti tetanu. Víte však, že tímto závažným onemocněním může onemocnět také váš pes?
Přestože psi vykazují oproti člověku poměrně vysokou odolnost k tomuto onemocnění, občas se u nich s tímto onemocnění setkáváme. Nejvíce ohrožena jsou štěňata v období výměny zubů, tedy mezi 3.a 7.měsícem věku, kdy ke vstupu infekce dochází přes dutinu ústní. Kromě tohoto způsobu infekce nejčastěji původce onemocnění vniká do těla přes hluboká poranění a rány. Onemocnět mohou všechna plemena psů, nejvíce citlivý se však jeví německý ovčák.
Původcem tetanu je toxin produkovaný bakterií Clostridium tetani. Spory této bakterie jsou velice odolné k vlivům vnějšího prostředí a běžně se nachází v půdě, v domácím prostředí i v trusu řady zvířat. Pokud se spory dostanou do rány, mění se ve vegetativní stadia, která produkují toxin, který je zodpovědný za neurologické projevy onemocnění.
Klinické příznaky onemocnění pozorujeme většinou za 5-10 dní po infekci, přičemž místo poranění nemusí být viditelné. Mezi typické příznaky patří tuhnutí svalů, toporná chůze, odtažení ocasu od těla, nepřirozená pozice uší, zvrásněná kůže na čele a temeni hlavy, protažení ústních koutků, výhřez třetího víčka, zapadlé oko, slinění, křeče apod. Současně pozorujeme změny chování - zvýšenou plachost, naříkání, přecitlivělost na zvukové a dotykové podněty. Pokud se u psa začnou projevovat některé z těchto příznaků, je nutné co nejrychleji vyhledat veterinárního lékaře. Nástup a průběh nemoci v některých případech může být velice rychlý a jen okamžitá léčba zvýší šance pacienta na přežití.
Léčba tetanu je časově i finančně poměrně náročná, u většiny pacientů je nutná až třítýdenní hospitalizace. Pokud pes za pomoci odpovídající terapie překoná počáteční akutní stadium, během několika týdnů odezní veškeré nervové příznaky a pes se zcela uzdraví. Trvalé následky onemocnění většinou nezanechává a po prodělané infekci má pes již celoživotní imunitu proti této nemoci.
Terapie spočívá v nitrožilní aplikaci antitoxinu, antibiotik a sedativ. Antitoxin, tj. sérum neutralizuje působení toxinu, který ještě nepronikl do centrálního nervového systému. Současně s podáním séra se nasazují postiženým zvířatům antibiotika, která potlačí růst clostridií a zabrání tak tvorbě dalšího toxinu. Pokud je zřejmé místo vniku infekce, provede se chirurgické ošetření a důkladná dezinfekce rány. Na zmírnění křečí se podávají zklidňující preparáty .Současně je nutné pacienta uložit na klidné, stinné, tiché místo, aby nedocházelo ke zbytečnému dráždění .
Vzhledem k závažnosti onemocnění je důležitá prevence. Ta spočívá především v důkladné dezinfekci každého poranění. Pokud se jedná o rozsáhlejší zranění, je vhodné navštívit veterinárního lékaře, který kromě chirurgického ošetření rány podá psovi antibiotika. V období výměny mléčného chrupu se snažíme štěňátku zabránit v okusování a pojídání předmětů znečištěných bahnem, hlínou apod.
Kromě výše uvedených preventivních opatření je možnost provést vakcinaci psů proti tetanu, přičemž finanční náklady se pohybují v rozsahu několika set korun. První očkování proti tetanu se provádí od věku tří měsíců s následnou revakcinací za tři týdny .
MVDr. Jolana Kaplanová a kol.
