Venčení, bezpečnost, oblečky, cestování atd.
Venčení
Malé štěňátko má nutkání se vyprázdnit ihned po jídle a po probuzení. Začátek návyku k čistotě tedy začíná u vaší pohotovosti vždy po těchto dvou okamžicích psíka vzít a vynést ho ven nebo dát na určené místo vyčůrat se. Teprve později, až psík začne chápat, co se po něm chce, ho můžete vyvést na vodítku. Malé štěně berte ven 5 x až 6 x denně. Pokud ho necháte přes den samotné doma 5 i více hodin, pravděpodobně na Vás bude doma čekat překvapení… Od chovatele někdy bývá štěňátko naučené vykonávat potřebu na hadr nebo noviny. To je dobrá pomůcka při učení čistotnosti, psík se alespoň vyprazdňuje na jednom místě, které snadno uklidíte.
Podrobný návod, jak naučit chrtíka čistotnosti naleznete v části "Výchova/Návik čistoty štěněte".
Zhruba od 6 měsíců zvířátko už ví, jak se má chovat a kde se vyprazdňovat, přesto i do roka může trvat, než skutečně moč i stolici udrží do toho správného okamžiku venčení. Pokud ho načapáte při činu, vytahejte ho třeba za kůži na krku a důrazně ho napomeňte, ale psíka nebijte, ani mu ve výměšcích nemáčejte čumák. Nazlobený hlas a zacloumání stačí, aby si štěně uvědomilo, že udělalo, co nemá. Pokud najdete louži až ex post, štěně k místu přiveďte a důrazně mu řekněte „fuj, to se nemá!“. Trest už pak nemá smysl, protože si mrňous neuvědomí, za co ho trestáte.
Fenka při hárání učůrává častěji, proto je nezbytné i častější venčení (venčete pouze na vodítku, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí).
Postupně (cca od 4 – 5 měsíců) můžete četnost venčení zkracovat, dospělý pes by měl být venčen nejméně třikrát denně, raději čtyřikrát. Pokud máte italáčků více a pohromadě psy i feny, počítejte s tím, že psíci se ve smečce chovají jinak – určitě budou psíci doma očůrávat, když fenky hárají.
Jak jsem již zmínila, je italský chrtík teplomilný. V létě mu nevadí velké horko, dokonce se rád na sluníčku vyhřívá. Ale pozor! Vždy by měl mít v létě k dispozici i stinné místo a dostatek čerstvé vody.
Teplomilnost však neznamená, že by nesměl chodit ven, jakmile teplota klesne k nule. Je dobré psíka od začátku otužovat, ale nenechat prochladnout. V dešti a při sněžení je namístě krátká procházka, kdy se psík jen vyprázdní. Pokud je takové mokré počasí dlouhotrvající, je potřeba venčit častěji v kratších intervalech, případně používat kabátek (my používáme kabátek :). Mám zkušenosti, že chrtík lépe snáší suchý mráz (do -5°C) než vlhké počasí od 0°C do 5°C. Při velkých mrazech (-10 a více °C) je potřeba vycházku zkrátit jen na 2 - 4 minuty a dávat pozor, aby psíkovi nenamrzla tenká ouška a packy (my máme doma takový nákrčník, který se dá přetáhnout i přes ouška).
Bezpečnost
I když si myslíte, že vás pejsek výborně poslouchá, pouštějte ho z vodítka jen v místech, kde nejezdí auta, nepodceňujte nebezpečí. Ve městě na ulicích ho voďte na vodítku. Také v malých parcích, kde je ulice nablízku nechte raději psíka na vodítku.
Najděte si místo na proběhnutí jen tam, kde skutečně nejsou v blízkosti auta, kde máte dobrý rozhled, neblíží-li se větší nebo neznámý pes, a teprve pak svého chrtíka pusťte z vodítka.
Jako chrt má i tenhle malý psík v sobě dost silný štvací reflex. Proto stejnou obezřetnost mějte v lese, na loukách, kde může být zvěř (králíci, zajíci, srnci) a i na velké zahradě, kde je třeba drůbež (jinak budete mít slepičí polévku pořád na jídelníčku :). Italáci rádi pronásledují i ptáky (ale většinou je samozřejmě nechytí). Pozor také na velké psy. Většinou se italáčci kamarádí s ostatními, ale protože je to malé plemeno, může mít z velkých psů strach (záleží na povaze každého jedince). A tento strach řeší po svém – buď se hrdinně naparují, štěkají a provokují velkého psa (což je samozřejmě ze začátku u štěňátka roztomilé, ale v dospělosti nepříjemné), nebo se dají na úprk. Velký pes je v lepším případě ignoruje, v horším začne pronásledovat. Většinou italáčka nechytí, ale malé zvířátko ve stresu prostě bezhlavě utíká a může zmizet nebo vletět na ulici…
To všechno jsou situace, kdy může jít poslušnost stranou. Buďte proto připraveni, abyste nebyli nepříjemně překvapeni.
Jedovaté rostliny
- Áron, Azalka – listy
- Anglický ořech, černý ořech – skořápka
- Amarylis - cibule
- Břečťan – plody
- Cesmína, Čemeřice nachová
- Durman – semena
- Divizna, Diefenbachie – šťáva z listů a stonků, Dřišťál
- Filodendron – listy
- Gloriosa
- Houby – kalich
- Jmelí – bobule
- Jablko – semena
- Kapradiny, Konvalinka – cibule
- Kopřiva, Korálovník – všechny části rostliny, zvláště plody
- Kosatec – cibulka
- Kroton – mléčná bílá šťáva
- Lopuch – květenství
- Lilek černý, Lekníny
- Měsíček, Meruňka – semena
- Mandle – semena
- Narcis – cibulka
- Náprstník – celá rostlina
- Oměj, Oleandr – listy, kůra, stonek
- Pivoňka, Primulka – listy na dotek
- Pryskyřník, Poinsetia
- Reveň, Rododendron, Routa
- Škumpa orobincová
- Tis – jehličí, kůra, semena
- Tabák – listy
- Trnová koruna – šťáva z listů
- Trnovník akát, Tulipán – cibulka
- Třešeň – semena
- Vánoční hvězda – mléčná bílá šťáva
- Vistárie, Višeň – semena
- Zimostráz
Kabátky
Pokud si pejsek na kabátek zvykne, je dobré mu ho zvláště při vlhkém a chladném počasí oblékat. Ale všeho s mírou. Není dobré psíka zbytečně zchoulostivět. Někteří italáčci milují sníh a dělají v něm hotové divy, zvlášť když napadne čerstvý. Protože jsou tak temperamentní, zahřejí se pohybem a žádnou dečku nepotřebují.
Péče o tlapky v zimě
Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám. Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.
Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo indulonou. Po návratu z procházky je třeba tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální „botičky“ vhodné velikosti (běžné používání bych kvůli rovnováze a kontaktu s podložkou nedoporučovala).
